Pozemky a parcely

Jaký je rozdíl mezi pozemkem a parcelou

Velmi často dochází k záměně pojmů pozemek a parcela, případně, pozemková parcela a stavební parcela.

• Obecně se dá říci, že pozemek je část zemského povrchu, kterou vymezuje určitá hranice (hranice územní jednotky, katastrální území, vlastnictví, regulační plán atd.). Součástí takového pozemku je část nadzemní (včetně budov a rostlin) i podzemní a může se jednat o jedinou parcelu nebo jejich seskupení.
• Oproti tomu parcela je geometricky vyčleněnou částí pozemku označenou parcelním číslem a evidovanou v katastru nemovitostí. Dále se dělí na stavební parcelu a pozemkovou parcelu.

Stavební parcela patří do jediného pozemkového druhu zastavěná plocha a nádvoří (pozemkové druhy naleznete níže). Pozemková parcela dle katastrálního zákona není stavební parcelou a může zahrnovat více druhů pozemku (orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, …).

Pojem stavební pozemek existuje pouze ve stavebním, nikoli katastrálním zákoně. Je definován jako pozemek (nebo jeho část, popřípadě soubor) vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo regulačním plánem. Po dokončení stavby a ohlášení na katastr bude pak veden jako stavební parcela spolu se souvisejícími pozemkovými parcelami (většinou pod jedním oplocením).

Parcelní číslo - jak zjistit číslo parcely

Parcelním číslem chápeme označení parcely v rámci katastrálního území. Číslo je složeno z kmenového čísla a případného poddělení. Ve většině katastrálních území jsou dvě oddělené číselné řady - pro pozemkové a stavební parcely. Můžeme se ale setkat i s jednou číselnou řadou. V katastrálních územích s dvojím číslováním se stavební parcely od těch pozemkových odlišují zkratkou „st.“, která se uvádí před parcelním číslem. Toto číslo se používá v katastru nemovitostí i katastrální mapě a také když je třeba pozemek akurátně identifikovat.

Příklad: st. 201/10

Jak zjistit parcelní číslo? Třeba v rámci nahlížení do katastru kliknutím do mapy nebo v stejným způsobem v GeoPas.cz.

Druh pozemku

Druh pozemku podle katastru nemovitostí považujeme za závazně stanovenou charakteristiku. Informaci najdete opět v nahlížení do katastru nemovitostí v detailu parcely nebo obdobně v GeoPas.cz u každé parcely. Patří sem:

• zemědělské pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty)
• vodní plochy
• lesní pozemky
• zastavěné plochy a nádvoří
• ostatní plochy

Ornou půdu chápeme jako obdělávaný pozemek k produkci plodin, který se aktivně využívá k rostlinné výrobě nebo je ponechán ladem v rámci střídání plodin. Chmelnice a vinice jsou území opatřená opěrným zařízením pro pěstování vinné révy nebo chmele a zahrnuje manipulační prostor. Zahrada je zpravidla soukromým pozemkem sloužícím k pěstování zeleniny, květin nebo ovocných stromů a keřů pro vlastní potřebu. Může se jednat i o okrasnou zahradu spojenou s budovou. Ovocný sad je zase plocha souvisle osázená ovocnými stromy a keři. Trvalý travní porost se vyznačuje pěstováním travin nebo bylinných pícnin mimo systém střídání plodin na orné půdě. Zde se mohou vyskytovat i ostrůvky dřevin.

Lesní pozemek může být jak s porostem, tak bez něj, a to v případě, že byl vykácen za účelem obnovy a zmlazení lesa či na základě rozhodnutí státní správy lesů. Patří sem i lesní cesta užší než čtyři metry či lesní průsek.

Do vodních ploch patří koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.

Zastavěné plochy a nádvoří tvoří budova, společný dvůr, zbořeniště nebo vodní dílo. Součástí jsou i zastavěné části pozemku, jako je vjezd, bazén, drobné stavby, zatravněné plochy i okrasné záhony. Výjimku tvoří skleník. Ten je evidován samostatně.

Ostatní plochy pokrývají všechny druhy, které nelze zařadit do žádné z předcházejících kategorií.

Využití pozemku

Jaký druh pozemku, takové využití. To bývá standardním pravidlem, ale například pro zemědělskou půdu Český zeměměřický a katastrální úřad připouští i další způsoby. Velká část území ČR nemá využití specifikováno.

Mezi využití patří již zmíněný skleník či pařeniště, školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, plantáž dřevin (energetické a vánoční stromky, monokultury a vysokoprodukční dřeviny), les sloužící jinému než hospodářskému účelu (lesy ochranné nebo zvláštního určení) či lesní pozemek, na kterém je budova. Do kategorie zeleň patří okrasná zahrada, městská zeleň či park. Půda ale může být také neplodná. Jedná se o prudký svah, skálu, zarostlé rokle či jinak zdánlivě neužitečná plocha. To samé platí pro mez, stráň, úvoz a příkop.

Dále pak chovný rybník, umělé nebo přirozené vodní koryto, přírodní či umělá vodní nádrž, zamokřená plocha nebo vodní dílo, na kterém je budova. Společný dvůr představuje prostor podílového spoluvlastnictví bytových domů sousedících s daným pozemkem. I zbořeniště, skládka, manipulační plocha pro sklad, dobývací plocha či pohřebiště mají svou vlastní kategorii. Stejne tak silnice, dálnice, železniční dráha nebo ostatní komunikace a dopravní plocha v podobě letiště, přístavu nebo veřejného parkoviště. Sportoviště a rekreační plocha zahrnuje hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráhu, jízdárnu, střelnici, autokemp i tábořiště. Kulturní a osvětovou plochu může tvořit botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr či památník. Samostatný specifický typ využití tvoří fotovoltaická elektrárna.

Způsob ochrany pozemku

Aby nedocházelo k poškozování, ohrožování nebo dokonce odcizení pozemků, příslušné orgány dohlíží na jejich ochranu. Uvedeme dva:

Zemědělský půdní fond (dále pouze ZPF) například spadá pod obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad, Ministerstvo životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí a v národních parcích se o ochranu stará příslušná správa. ZPF je tvořen obhospodařovanou i dočasně neobhospodařovanou půdou, rybníky a nezemědělskou půdou potřebnou k zajišťování. Při územním plánování a zpracování návrhů na stavební, těžební, průmyslové nebo geologické činnosti je nutné vyjmout tuto půdu ze ZPF.

Pozemky určené k plnění funkce lesa (dále jen PUPFL) je možné obhospodařovat pouze podle lesního zákona. Výjimku může udělit orgán státní správy lesů. Pro kompletní informaci je také třeba zmínit ochranu přírody a krajiny, památkovou ochranu, ochranu přírodních léčebných lázní a léčivého zdroje, ochranu nerostného bohatství či značky geodetického bodu.

Co zjistíte k pozemku z katastru nemovitostí

Všechny údaje o konkrétní nemovitosti lze zjistit v rámci výpisu z katastru nemovitostí. Jsou zapsány na listu vlastnictví, který je přehledně rozdělen do oddílů.

• Oddíl A - údaje o vlastníkovi, popřípadě vlastnících (jméno, adresa)
• Oddíl B - údaje o nemovitosti (výměra, druh pozemku, způsob využití)
• Oddíl B1 - jiná práva
• Oddíl C - omezení vlastnického práva (věcná břemena, exekuce, zástavní právo)
• Oddíl D - jiné zápisy
• Oddíl E - nabývající tituly (kupní smlouvy, darovací smlouvy, rozhodnutí o dědictví, usnesení soudů, atd.)
• Oddíl F - Informace o BPEJ (bonita půdy)

Kromě základních údajů o parcele je vhodné se zaměřit zejména omezení vlastnických práv, ostatní práva a věcná břemena, která mohou zkomplikovat poskytnutí hypotéky a celkový nákup nemovitosti. Samozřejmě pokud na parcele stojí nějaká budova, nalezneme v katastru i vše podstatné k ní. Nahlížet lze také do archivů.

Kapitolou sama pro sebe je ochrana nemovitosti proti krádeži v katastru. Kvůli tomu, že údaje z katastrálního úřadu jsou volně k nahlédnutí, může dojít k odcizení. Stačí k tomu falešně udělená plná moc a nevědomost o zahájení vkladového řízení. Může se to stát například pokud se vlastník zdržuje na jiné adrese, apod. Katastrální zákon č. 256/2013 Sb. zavedl zpoplatněné sledování změn, které by mělo vlastníky chránit proti neoprávněnému zacházení za pomoci okamžitého odeslání SMS nebo emailu. Svou nemovitost můžete také hlídat pravidelným nahlížením do katastru.

Co zjistíte jinde

Nejdůležitější z hlediska využití pozemku je bezpochyby územní plán dané obce. Ten určuje mimo jiné jestli a jaká stavba kde může vyrůst. Které pozemky jsou určeny pro občanskou vybavenost, relaxaci, výrobu, komunikace a podobně. Na obci se lze doptat i na další plánované výstavby či záměry rozvoje.

O pozemku nás mohou zajímat i další informace. Je to například geologické podloží, sítě a infrastruktura, občanská vybavenost v okolí, vodstvo a záplavové území, BPEJ, LPIS a další. Řadu z těchto informací poskytuje právě náš portál GeoPas.cz.